Retro Hull City Dres – Tygři v Černo-Jantarovém

Hull City bylo founded v roce 1904 a první dekády strávil klub ve stínu větších anglických klubů, budujíc si pomalu základy v nižších ligách. Přesto si Tygři záhy vybudovali věrnou fanouškovskou základnu v Kingstonu upon Hull, průmyslovém přístavním městě, kde byl fotbal srdcem dělnické komunity.

Klub hrál dlouhá léta převážně ve druhé a třetí anglické lize, přičemž postup do první ligy byl vždy velkým snem. Boothferry Park, domovský stadion klubu od roku 1946, byl po desetiletí místem, kde se psaly kapitoly hullské fotbalové historie – než klub v roce 2002 přesídlil do moderního KC Stadionu, dnes MKM Stadionu.

Skutečný zlomový bod přišel pod vedením Phila Browna v sezóně 2007/08, kdy Hull City po prvé ve své historii postoupil do Premier League. Sezona 2008/09 pak přinesla nevídaný úspěch – po dramatickém startu sezóny vedli Tygři dokonce Premier League tabulku a v lednu 2009 dosáhli vrcholu se čtvrtfinálovou účastí v FA Cupu. Přestože nakonec sestoupili, tento počin zůstává jedním z nejlepších výsledků v historii klubu.

Pod vedením Steva Bruce se Hull vrátil do Premier League v sezóně 2012/13 a o rok později dosáhl historického finále FA Cupu v roce 2014, kde podlehl Arsenalu 3:2 po prodloužení – i přes to, že vedli 2:0. Tento zápas je dosud nejslavnějším zápasem v historii klubu.

Na místní scéně Tygři soupeří v Humber derby s Grimsby Town a Scunthorpe United – tyto zápasy jsou pro fanoušky emocionálně nabitými okamžiky, které přesahují pouhou sportovní rivalitu a odrážejí regionální hrdost celého Yorkshire.

Hull City vychoval a přivítal řadu vynikajících fotbalistů, kteří zanechali nesmazatelnou stopu v historii klubu. Dean Windass je bez pochyby jedním z největších hrdinů – jeho gól ve Wembleyském play-off finále v roce 2008 zajistil Tigrům historický postup do Premier League a stal se jedním z nejslavnějších momentů v historii klubu.

Nick Barmby, rodák z Hullu, byl jedním z technicky nejvybavenejších hráčů své generace. Po bohaté kariéře v klubech jako Tottenham, Everton či Liverpool se vrátil domů do Hullu, kde završil kariéru a stal se symbolem místní identity.

Jimmy Bullard byl srdcem hullského středu zálohy v jejich prvních sezonách Premier League – jeho energie a pracovitost z něj udělaly oblíbence fanoušků. Boaz Myhill pak byl spolehlivým strážcem branky, který se zasloužil o mnohá záchranářská představení.

Na manažerské straně nelze opomenout Phila Browna, architekta historického postupu do Premier League, ani Steva Bruce, pod jehož vedením klub dosáhl finále FA Cupu. Marco Silva v sezóně 2016/17 přinesl progresivní fotbal a vzbudil naděje, které však nevyústily ve záchranu v Premier League.

Z modernějších hráčů vyniká Jarrod Bowen, který se po skvělých výkonech v Hullu přesunul do West Ham United a stal se reprezentantem Anglie – důkaz, že Hull City umí vychovat hráče nejvyšší kvality.

Černo-jantarové pruhy jsou duší Hull City a jejich dresů. Již od počátků klubu tyto barvy symbolizují hrdost a bojovnost Tygrů. V průběhu dekád prošel design dresů mnohými proměnami, ale základní barevná identita zůstávala zachována.

V 70. a 80. letech nosili hráči klasické pruhované dresy s jednoduchým střihem, typickým pro tehdejší anglický fotbal. Právě tyto retro Hull City dresy jsou dnes velmi ceněny sběrateli pro svou autentičnost a nostalgie za érou, kdy byl fotbal jednodušší, ale srdcem stejně vášnivý.

S příchodem 90. let a moderních syntetických materiálů začaly dresy nabývat složitějších vzorů a grafických prvků, aniž by však opouštěly tradiční černo-jantarové schéma. Sponzorské nápisy se začaly objevovat na předních stranách dresů a staly se součástí jejich charakteru.

Nejvíce ceněné jsou dresy z Premier League éry – zejména z historické sezóny 2008/09 a z FA Cup finálové sezóny 2013/14. Tyto kusy představují zlaté stránky klubové historie a sběratelsky jsou velmi žádané. Domácí dresy v klasickém pruhovém designu jsou obecně hodnotnější než alternativní varianty.